Učit se cizím jazykům – už v raném věku?
ANO, důvodů proč, je mnoho*:
Děti si osvojují cizí jazyk jako celistvý proces: Malé děti se neostýchají, jsou komunikativní a mají schopnost napodobovat - toho všeho se dá při seznamování s novým jazykem využít. Nabídky v tomto jazyce musí být vázány na konkrétní činnost a odpovídat dětskému světu.
Děti zavčas motivovat: I zde platí: Cvičení a zkoušení dává umění. Čím dříve a čím častěji dětem umožníme kontakt s cizími jazyky, tím lépe je později ovládají.
Kladné zkušenosti z dětství se kladně promítají do dalšího života.
Malé děti ještě nemají předsudky: Tím, že se děti zabývají cizími zvuky a slovy, odlišnou kulturou, ztrácejí strach z jinakosti a vyvíjí se jejich tolerantní postoj a otevřenost vůči ostatním.
Toto všechno ale nefunguje automaticky, při každém setkání s cizím jazykem jde o to, jakým způsobem probíhá.
*Literatura
Fröhlich-Ward, Leonora in Bausch, Christ, Krumm (Hg.): Handbuch Fremdsprachenunterricht, 4. Aufl, Tübingen und Basel, 2003 - S. 199
Proč jazyky sousedů?
Rada Evropy už řadu let požaduje, aby každý občan Evropy měl v rámci celoživotního vzdělávání možnost, naučit se dva další jazyky kromě mateřštiny. Jeden z těchto jazyků by měl být mezinárodní dorozumívací jazyk a ten druhý např. jazyk sousedů. Výhodné je kromě toho, když osvojené jazyky poslouží jako klíč k dalším jazykům dotyčné jazykové rodiny.
Z tohoto hlediska je naše Trojzemí se svými čtyřmi (!) jazyky opravdová pokladnice. Zde máme už odmalička možnost, osvojit si buď slovanský nebo germánský jazyk. A to na dosah ruky: často stačí krátká jízda autobusem, aby např. došlo k setkání s dětmi ze sousední země a k novým poznatkům.